Zmínky o Skalním sklepě v Pamětní knize města Adamova

1) strana 6 a 7
"Svitavy
posléze patří k obci krásná budova závodního hotelu „Skalní sklep“ s prostrannou kaštanovou zahradou a od silnice smrky lemovanou, za níž
přímo nad Svitavou zbudovala si tělocvičná dělnická jednota jednoduchý sál cvičební a divadelní zároveň (otevřen v r. 1921 v listopadu)."

2) strana 13
"R. 1893 přistavěna nová montovna, nová modelovna a zřízena vlečná trať z továrny přes Svitavu kolem závodní hospody „Skalní
sklep“ a po pravém bř. řeky na nádraží. Závodní nízký hostinec - zmíněný Skalní sklep - zbořen a vystavěn vkusný nynější hotel jednopatrový s prostornou restaurací a „klubovnou“."

3) strana 26
"Pod dusivou tíží a tlakem zmírajícho Rakouska rodil se pomalu státní převrat, klíčila svoboda politická českého národa a den 28. října 1918 spatřil v Praze její vznik bez krveprolití jako bílý květ. Již v noci a časně z rána v úterý 29./10. dojíždějící vlaky a telegram revolučního sboru z Prahy našly ohlas i zde: Na zdi hotelu „Skalního sklepu“ objevil se neumělý, ale mnohovýmluvný nápis „Ať žije Wilson a Masaryk“ - načrtnut černým nějakým barvivem na bílé stěně. Pohoršil prý ovšem z počátku všemocné některé místní veličiny, které nechápaly dosahu událostí, jež dravě každou hodinu měnily dosavadní stísněnost našich lidí v radostnou a blaživou, byť skoro pro mnohé zázračnou skutečnost - že jsou volni."

4) strana 26 a 27
"Ale ta těžká pěst tak dlouho na stlačeném těle národa ležící a zde blízkostí ústředních rakouských úřadů v Brně ještě více vážící nedovolila vzplanouti té radosti náhle: Dobrá povaha, prosté msty a nesmiřitelné nenávisti ukázala se ve významných těch chvílích u českého živlu, jenž zlé zlým neoplácel a jako omámen z vůně nabyté svobody neviděl těch, kdož jaho spoutanosti zneužívali a jej uráželi. S velikými ohledy - snad řekne kdos, že český živel zůstal ještě dlouho jako zakřiknut - svolána slavnostní schůze obec. výboru až dne 6. listopadu, kde krotce vzala k vědomí změnu a státní převrat, načež následující den kterýsi uspořádán průvod občanstva od školy, kostela Adamovem k silnici, Mírovem a horní cestu zpět ke Skalnímu sklepu. Nebylo v radostném prvním opojení rozdílu stran politických a svorně zpívány národní hymny „Kde domo můj“, „Hej Slované“, „Píseň práce“ a „Pryč s tyrany“ i jiné za války zakázané písně. Ve „Skalním sklepě“ pak i za přítomnosti pozvaných zástupců továrny, spolků a jiných korporací, tedy i za přítomnosti Němců, zvl. řed. Wüstehuba a j. promluvil mírně a smířlivě o změně vlády a poměrů obvodní lékař dr. Ignác Grydil, pak přednesl - prý k nelibosti přítomných Němců - časovou heroickou báseň „Tisíc nesmrtelných“ učitel V. Fedra a delší řečí v významu státního převratu promluvil pozvaný dělnický řečník z Brna Fárek."

5) strana 30
"V Adamově v tomto ohledu čestné místo od r. 1863 zaujímal Čtenářský spolek až do svého rozejití v říjnu 1919. Založen byv hrstkou (5 občany původně) měl místnost v hostinci „u Ličmanů“ pod kostelem, od r. 1887 „u Jašků“ (nájemce p. Jakub Hanák), později (r. 1906) ve „Skalním sklepě“."

6) strana 31
"Tělocvičná jednota „Sokolo“ založena byla r. 1890, pak znovu 1896, ale vždy zanikla, teprve od r. 1906 trvá nepřetržitě. Cvičívala v upravené kolně v domě Aloise Šenka (nad továrnou při cestě k Josefovu), pak ve Skalním sklepě, po převratu „u Šumberů“ v hostinci v kolně...
... Vedle Sokola založena Dělnická tělocvičná jednota (D.T.J.) a to od r. 1906. Cvičila pův. u „Fryšů“ (nájemce Jan Drexler), od r. 1920 ve Skal. sklepě."

7) strana 35
"V r. 1922 na jaře ukončeny adaptace (úpravy) továrny pro stavbu lokomotiv, položeny nové koleje (troje) u Skalního sklepa, dokončena přístavba (zvýšení) vily Mühlinghausovy pro závodní úřednictvo. (viz v předu)."

8) strana 38
"Od 1. května přešel hotel Sklaní sklep v nájem bratří Ducháčků (z Brna), jich nákladem upraven a o svatod. svátcích 20. V. otevřen. Dvorana hotelu vyhražena účelům tělocv. „Sokol“, dokud si nepostaví vlastní tělocvičnu. - Dne 10. června oslavil ve Skalním sklepě po dopoledním cvičení koncertem 42 letou památku svého založení místní hasičský sbor za pěkné pohody a návštěvy. Nejstarší členové sboru poděleni čestným diplomem a použitým darem od závodů."

Zde je myšlen rok 1923.

9) strana 48
"Dne 8. ledna 1924 konána valná hromada obou korporací, při níž usneseno provésti stavbu sokolovny v r. 1924. - Poslední cvičení v zahradě „Skalního sklepa“ jako veřejné konáno 25. května."

Myšleno Sokola a Fed. děl. jednota.

10) strana 63
"Menší podniky stavební: Handl Jan, krejčí a Vach Jarosl. přístavby, Jan Procházka, podkr. světnička, adaptace podkr. světnice ve „Skalním sklepě“."

Myšleno rok 1926.

11) strana 64
"v továrním hotelu „Skalní sklep“ zařízeno pro úřednictvo tovární 7 hostin. pokojů"

Taktéž rok 1926.

12) strana 74
"V březnu 1927 zařízena občanská záložna „Budoucnost“, úřaduje se v hotelu „Skalní sklep“."


13) strana 81 a 82
"V hotelu „Skalní Sklep“ vznikl z téže příčiny požár dvakrát. Prvý zničil vnitřní bytové zařízení ve 2 pokojích podkrovních, druhý 21. prosince
vzrostl do větších rozměrů a padlo jemu za oběť zařízení 2 podkrov. pokojů a střední část střechy. Škoda hrazena pojištěním."

Myšleno rok 1928. Tatáž zpráva se objevuje i na straně 86:

"Dne 13. června 1928 ráno počalo z neznámé příčiny hořeti ve dvou pokojích mansardy závodního hostince „Skalní sklep“. Oheň byl ihned uhašen. - Dne 20. prosince 1928 ve 2 hod. ráno vypukl v podkroví „Skalního sklepa“ a zničil velikou část střechy a dva pokoje."


14) strana 111
"Obecní zastupitelstvo schválilo pojmenování tohoto domu: Spolkový dům. Prozatím má sloužit všem místním korporacím místo Skalního sklepa, který byl v r. 1937 veřejnosti nepřístupný."

Zde je myšlen dům číslo 101 - dnes tam sídlí městský úřad.

15) strana 132
"..za Skalním sklepem zřizuje se tenisové hřiště jako maska továrního skladiště podzemního podél tovární vlečky, v celku vše se mění dle předpisu zákona v podnicích důležitého pro obranu státu. V r. 1937 předává se do továrního provozu jako závodní hotel Skalní sklep, rovněž oplocený. Tím zanikl t. zv. Dělnický dům v blízkosti Skalního sklepa zbudovaný na pozemku továrním Družstvem Dělnického domu pro veškeré podniky (zábavy a divadlo) dělnických organisací."


16) strana 164
"Při dalších náletech byl zápalnými střelami kulometů zasažen a vyhořel tovární dům (s konírnou) na Mírově, kde bydlel kočí V. Hudeček. Dále byly bombardováním letadly a dělostřelbou značně poškozeny domy: Hotel Skalní sklep, Baráčkův dům (na Coufavé),..."

Myšlen rok 1945.

17) strana 168
"Při přestřelce padlo zde několik Německých vojáků, kteří byli pochováni na místě kde padli (u Skal. sklepa, u kostela a 2 na hřbitově)."

Tyto výpisky o Skalním Sklepu z pamětních knih poskytl Lukáš Malý